Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rovnost žen a mužů je otázkou spravedlnosti a lidských práv

9. 11. 2014
Rozhovor Haló novin s poslankyní Soňou Markovou, předsedkyní Komise žen ÚV KSČM

Jak hodnotíte celostátní seminář pořádaný na konci září Komisí žen?

Komise žen při ÚV KSČM, která vznikla rozhodnutím sjezdu, má za sebou rok své aktivní činnosti a plnění vytyčených cílů. Jedním z těch hlavních se stalo vzdělávání v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, včetně účinné pomoci samotným členkám a sympatizantkám KSČM při vstupu do politiky na všech úrovních.

 

 

 

Seminář, věnovaný jedné z výrazných, ale poněkud pozapomenutých postav mírového hnutí Bertě Suttnerové, byl přijat všemi zúčastněnými s neskrývaným nadšením. Podobně i druhá část semináře, která spočívala ve výměně a předávání zkušeností již zkušených političek KSČM směrem k těm začínajícím, byla hodnocena velmi kladně.

Bude komise pracovat na dalších obdobných akcích i s mentorinky političek?

Na příští rok už máme naplánován další velký seminář, tentokrát věnovaný problematice rovných příležitostí v Evropské unii. Pevně věřím, že se ho zúčastní nejen ženy, ale i muži. Také mentorinkové akce budou samozřejmě pokračovat. Zatím je o ně velký zájem, protože se jedná o faktickou pomoc ženám na našich kandidátkách a v různých veřejných funkcích.

I letošní komunální volby prokázaly, že je tento stupeň zastupitelské demokracie doménou žen, neboť celkový počet komunálních zastupitelek opět vzrostl. Jak to hodnotíte?

Máte pravdu. Je všeobecně známo, že právě v komunální politice působí nejvíce žen. Je to proto, že ženy většinou o konkrétním problému méně mluví a o to intenzivněji hledají konkrétní řešení bez politického hašteření. Čím víc však jdeme do vyšších pater politiky, tím méně žen zde nacházíme. Je tam totiž více peněz, více moci i s tím spojené prestiže, a to je tradičně spíše doménou mužů, včetně nejrůznějších zákulisních jednání a následných vzájemně výhodných dohod.

Jak si vedly v komunálních volbách komunistické kandidátky?

Úplné statistické údaje o úspěšnosti žen zvolených na kandidátkách KSČM zatím nemám k dispozici, ale jsem přesvědčena o tom, že naše zastupitelky jsou věci znalé, pracovité, odpovědné a citlivě vnímající problémy občanů dané obce či města.

Bude někdy označen viník toho, že se mateřské školy a jesle v devadesátých letech nezodpovědně likvidovaly?

Před rokem 1989 byl v naší zemi velmi propracovaný, kvalitní, finančně dostupný a ve světě vysoce oceňovaný systém péče o předškolní děti tak, aby byl zajištěn jejich všestranný rozvoj. Rodiče, kteří chtěli využít služeb jeslí a školek, měli k dispozici státem podporovanou širokou síť těchto zařízení s odborně vzdělaným personálem, zaručeným dodržováním hygienických norem, výchovně vzdělávacích principů a pro děti vhodným stravováním. Tato dlouhodobě budovaná a funkční síť byla systematicky a nesmyslně rozbita za nadšeného vyvolávání hesel o tom, že maminky rády zůstanou šest až sedm let se svými dětmi doma. Školky a jesle byly rušeny, budovy vráceny v restitucích, prodány k soukromému podnikání či nevratně určeny k jiným účelům.

Prakticky okamžitě se však ukázalo, že většina žen chce i nadále uplatnit své získané vzdělání a potřebuje spojit budování své profesní kariéry s péčí o děti. Zároveň se také nezměnila – v tom »báječném« polistopadovém kapitalismu - nutnost mít dva příjmy v rodině. Kdo je vinen tím, že dnes mladé rodiny nemají kam umístit své předškolní děti, platí nehorázné peníze v soukromých zařízeních nebo úporně hledají vhodné chůvy a zákonodárci vymýšlejí zoufalá řešení v podobě tzv. dětských skupin, samozřejmě všichni moc dobře vědí. Stejně jako je naprosto jasné, že jediným možným a komplexním řešením dnešního katastrofálního nedostatku je povinnost státu a veřejné správy znovu investovat potřebné finanční prostředky do kvalitních předškolních zařízení.

Ve sněmovně byl uspořádán seminář o kvótách pro kandidátní listiny. Účastníci a účastnice byli seznámeni s návrhem zákona, jenž by tvorbu těchto listin pro některé typy voleb předepisoval zipově (první dvě místa zástupci obou pohlaví a dále v každé trojici aspoň jeden zástupce opačného pohlaví). Souhlasila byste s takovým návrhem?

Konkrétní návrh zákona, který by umožnil odpovídající zastoupení žen v rozhodovacích procesech, je na stole již podruhé - zatím ve stádiu diskuse. Upřímně řečeno, nevěřím, že tato vláda skutečně najde odvahu ho nakonec v Poslanecké sněmovně předložit. V České republice je přitom situace velmi tristní. Ženy dnes tvoří 56 % studentů a studentek vysokých škol, 61 % absolventů a absolventek a také 44 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Přesto i v roce 2014 jsou ženy ve vládě zastoupeny pouze 18 % a v dolní komoře parlamentu 20 %, v rozhodovacích procesech ve státní správě 31 % a pouze 11 % na řídicích pozicích ve firmách obchodovaných na burze.

O tom, že je rovnost žen a mužů jednou ze základních hodnot moderních společností, otázkou spravedlnosti a lidských práv i podmínkou dosažení hospodářského růstu a sociálního pokroku včetně vysokého stupně zaměstnanosti, sice u nás nikdo nepochybuje, ale zároveň vše zůstává jen na papíře. Smutným faktem zůstává, že pokud pro to nic konkrétního neuděláme a vše necháme »přirozeně plynout«, nikdy se skutečné rovnosti nedočkáme.

Jednou z možností, jak začít s nápravou, by mohl být právě tento návrh zákona. Názor na něj nemáme zatím v KSČM prodiskutován, ale já osobně ho dlouhodobě podporuji. Koneckonců jsem opakovaně tento princip prosazovala a nadále budu prosazovat na půdě našeho nejvyššího stranického orgánu jako závazné pravidlo při sestavování kandidátních listin.

Co říkáte tomu, že komisařka Věra Jourová bude mít ve své evropské agendě i rovné příležitosti? Jaká je to zpráva pro české ženy?

Kdybych byla přesvědčena o tom, že je paní Jourové toto téma doopravdy vlastní, pak by to byla jistě dobrá zpráva. Bohužel jsem nikdy žádnou aktivitu paní eurokomisařky v této oblasti nezaznamenala. Na rozdíl od České republiky je téma genderu v EU velmi důležité, takže se obávám, že Věra Jourová není tak úplně na správném místě.

Na druhou stranu můžeme doufat, že nová paní komisařka napomůže aspoň trochu k tomu, že se konečně začnou i u nás řešit problémy spojené s vyšším zastoupením žen v rozhodovacích procesech. Tomu totiž stále brání nízká flexibilita trhu práce. V ČR je například zaměstnáno pouze 8,6 % žen na částečný úvazek, přitom v EU to je v průměru 31,9 %!

Máme i jednu z nejnižších zaměstnaností matek dětí do šesti let. Další velkou překážkou se jeví již zmiňovaná naprosto nedostatečná nabídka dostupné kvalitní předškolní péče o děti a také dlouhá rodičovská dovolená. Zaměstnavatelé potom právem očekávají, že ženy budou muset zůstat dlouho doma a zaměstnají raději muže, případně ženě nabídnou nižší mzdu, než jakou by nabídli stejně kvalifikovanému muži.

Velkým problémem u nás zůstávají genderové stereotypy, netransparentní pravidla postupu do rozhodovacích pozic atd.

Myslíte, že i ty problémy, které jste zmínila, jsou příčinou stavu, že ČR znovu klesla v žebříčku hodnocení rovnoprávnosti žen a mužů ve společnosti a v pořadí 142 zemí obsadila až 96. příčku?

Ano, určitě. Výsledky, které před pár dny poskytlo Světové ekonomické fórum, jsou zarážející. Nejlépe si nadále stojí severoevropské země Island, Finsko, Norsko a Švédsko. Asi bychom se tam mnohému měli přiučit.

Co S. Marková soudí o přínosnosti novely zákona o registrovaném partnerství, jejíž je spolupředkladatelkou? Čtěte v sobotních tištěných Haló novinách.

Monika HOŘENÍ

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář