Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mezinárodní den žen

9. 3. 2009

Bez žen není možné změnit tento svět

 

Mezinárodní den žen – svátek lásky, života i boje za lepší budoucnost

PRAHA - Jaro v zahradách pod Pražským hradem a na petřínských stráních bylo teprve nesměle na cestě mezi pupínkem a pupencem ve větvích stromů. V tomto čase se pokrokově smýšlející ženy ze všech koutů naší vlasti sešly oslavit svůj svátek -Mezinárodní den žen (MDŽ). Jeden z nejkrásnějších, jemuž je v kalendáři vyhrazen 8. březen.
     V Poslanecké sněmovně si ho ženy (ani muži však nechyběli) připomenuly den před tím, v sobotu. Sál státních aktů sněmovny byl plný květů, které ženám, dárkyním života i statečným mámám a bojovnicím na bouřlivých politických kolbištích, předávali přítomní muži.
     Slavnostní setkání připravila Republiková rada Levicových klubů žen (LKŽ) společně s místopředsedou sněmovny a předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem. Přišly na ně představitelky LKŽ, poslankyně a poslanci českého i evropského parlamentu, starostky a místostarostky obcí za KSČM, zástupkyně Českého svazu žen, Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. Mezi sebou přivítaly i diplomatky zastupující své země v České republice. Velvyslankyni Čínské lidové republiky Huo Yuzhen, velvyslankyni Egyptské arabské republiky Amal Mourad, velvyslankyni Syrské arabské republiky Nadru Sayaf a charge d’affaires Kubánské republiky Barbaru Elenu Montalvo Álvarez.
     Poslankyně Soňa Marková, předsedkyně Republikové rady LKŽ a předsedkyně stálé komise sněmovny pro rovné příležitosti, ve svém vystoupení kritickým tónem připomněla, že významné místo svátku MDŽ je v českém kalendáři neustále zpochybňováno a stalo se dokonce jakýmsi parlamentním otloukánkem. Zdůraznila, že je nutné bránit tento význačný svátek proti jeho vyškrtnutí z kalendáře významných dnů. Podle ní v této době zůstává ve světle svátku MDŽ pořád aktuální boj žen a všech lidí za právo na práci a proti diskriminaci. Připomněla smutný fakt: ženy u nás mají stále nižší plat než muži, jsou více postižené nezaměstnaností, hovoří se dokonce o feminizaci chudoby. Mají problémy s návratem do pracovního procesu po rodičovské dovolené, nemají podmínky pro slaďování profesního a rodinného života tak, aby se ženy mohly skutečně svobodně rozhodnout pro rodinu i kariéru, pokud si to přejí. Marková také strhla škrabošku z kořistické tváře dnešní společnosti dravého kapitálu: ve službách, včetně jeslí a mateřských školek, převládá neochota zaměstnavatelů k částečným a sdíleným úvazkům či k flexibilní pracovní době žen.

Bez žen není možné změnit tento svět

Uvedla dále, že »úcta k MDŽ by rovněž měla znamenat respekt k principu, podle kterého nemohou být žádné sociální, ekonomické a politické problémy řešeny bez zapojení žen a mužů do rozhodovacích procesů. Je ale také možnost jak se distancovat od zneužívání žen jako levné pracovní síly, od vnímání žen jako součásti válečné kořisti, od obchodu s ženami, od domácího násilí či ženské obřízky«.
     Poté se ujal slova Vojtěch Filip. Naprosto neformálně se zamyslel nad tím, proč se říká, že láska a ty nejhlubší city jsou znázorněny srdcem člověka? Poeticky podotkl, že by mu lékaři, například místopředseda ÚV KSČM a europoslanec Jiří Maštálka, mohli vytknout, že srdce je sval, jímž jako krev neproudí z pohledu medicínsklého city člověka, a spíš by ho poopravili, že city spíše probíhají v mozkové kůře a v naší nervové soustavě. »Jsem přesvědčen, že význam srdce je ten nejdůležitější, neboť dává mozku, našim citům, ten nejrychlejší impulz, dodávku krve, a to všechno se pak promítne do rozhodnutí člověka v jeho životě,« řekl místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM. Zároveň na rovinu přiznal, že muži v sobě často city skrývají nebo je nějak obcházejí, snaží se je utlumit a nedat je najevo. Ale život bez emocí nemá smysl, vyznal se Filip. »Přál bych si, aby výročí 8. března jsme si uměli připomenout nikoliv emotivně, ale tím přímým tahem, muži - ženy, tím, co řekla již Soňa Marková - že boj ještě neskončil.« Při příležitosti MDŽ mužům popřál »hodně trpělivosti a schopností, a ženám ještě větší trpělivosti s námi, muži, a dost sil na to, abychom společnými silami nedostatky ve vzájemném životě uměli řešit.
Přitom na celém světě existuje mnoho úkolů, které bez žen nikdo splnit nemůže, neumí, a já bych nám přál, aby se nám to krok za krokem přece jen dařilo,« uzavřel Filip svůj neformální proslov. S jeho slovy zjevně souhlasil i usmívající se místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš.
     Milan Bičík, místopředseda poslaneckého klubu KSČM, okořenil svoje vystoupení humorem. Připomenul především mužům, že ženy umějí být vedle svých rolí láskyplných a něžných manželek, matek a přítelkyň i skvělými utěšitelkami mužů, kteří večer přijdou domů zdeptáni osudem, zadupáni do země starostmi dne. »A jste to vy, děvčata, kdo nám vysvětlí, jak jsme silní, krásní a všeobecně šikovní, jak bychom, my, muži, zcela snadno, jenom chtít, dokázali vymyslet i perpetum mobile,« řekl Bičík a sklidil za to bouři smíchu a potlesku. Závěrem poděkoval všem ženám za vše, co dělají pro muže, jejich rodiny, pro celou společnost a lepší budoucnost všech, kteří přijdou po nás. Se zájmem si Bičíkovu hru se slovy vyslechla i místopředsedkyně ÚV KSČM Věra Žežulková.
     Ženám k jejich svátku pogratuloval první československý kosmonaut Vladimír Remek, poslanec Evropského parlamentu: »Hodně štěstí, zdraví a ať to s námi vydržíte a přežijete. Všechno nejlepší.«
     K nádhernému průběhu oslavy MDŽ na půdě Poslanecké sněmovny přispěli i konferenciéři Miloš Skácel a David Petřík a především sedmnáctiletá zpěvačka Jana Kociánová a zpěvák Martin Maxa z Mostu. Haló noviny se Maxy zeptaly, co říká tomu, že se v ČR najdou i politici, kteří chtějí prosadit zrušení svátku MDŽ v kalendáři. Odvětil: »Těm hlasům nerozumím. Já jsem vždycky ženám úctu prokazoval. Tak jsem k tomu byl i vychovaný v rodině svojí maminkou. Takže jsem nikdy o opodstatněnosti tohoto svátku nepochyboval. A je úplně jedno, který režim je zrovna u moci, neboť ženy si prostě tenhle svátek zaslouží. A navíc jsem maminkou ještě vychovaný v takovém tom džentlmenském duchu. Vždycky jsem se i ke svým partnerkám choval velice slušně. Je správné, když ženy jsou mužům rovny. To koneckonců patří k tomu džentlmenství.

 

Autor: Jan JELÍNEK

Zdroj: Haló noviny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář